Pátrání v lavině v Krkonoších končí, nikdo nenalezen

Pátrací akce ve velké lavině zřícené v úterý do Modrého dolu v Krkonoších pomalu končí. Záchranáři v laviništi nikoho nenalezli. Před polednem na místě zůstali čtyři záchranáři, kteří měří rozsah laviny a dokončí prohlídku laviniště. Dva psovodi se psy se již stáhli, řekl ČTK náčelník Horské služby Krkonoše Adolf Klepš. Horská služba na základě dostupných informací usuzuje, že pod lavinou nikdo neskončil.

"Nemáme ani informace o tom, že by se někdo pohřešoval na hřebenových boudách nebo v Peci pod Sněžkou, v přilehlém okolí či někde jinde," řekl Klepš. Ani podle něj nejsou žádné jiné indicie, že by v lavině někdo byl. Nevyplývá to ani ze svědectví lidí, kteří se v době sesuvu pohybovali v bezprostřední blízkosti lavinového svahu.
 
V souvislosti s pádem laviny nehledá nikoho ani policie, potvrdila ČTK její královéhradecká mluvčí Iva Kormošová. Podle některých svědků se v oblasti pádu laviny údajně pohybovali tři lidé.
 
Podle odhadů byla lavina dlouhá zhruba přes kilometr, v místě odtrhu byla široká asi 300 metrů. Odtrhla se masa sněhu vysoká jeden až tři metry. Postupně se lavina zužovala a v místě sjetí do potoka měla šířku 50 až 70 metrů. Lavina vyjela až do protisvahu, kde strhla kousek lesa. Chatu Děvín v Modrém dole lavina minula asi o deset metrů. "Děvín je dobře postavený. Staří Němci nebyli hloupí a věděli, kde ty domy mají postavit," poznamenal Klepš.
 
"Lavina je výjimečná minimálně délkou, protože v minulosti tady spadly velké laviny, například v Malé Studniční jámě zhruba před deseti lety, kde byl odtrh podstatně větší, možná i šířka, ale co do délky se v Modrém dole jedná o jednu z nejdelších lavin, která kdy v Krkonoších spadla," řekl Klepš.
 
Lavina sjela do Modrého dolu z úbočí Studniční hory z lokality zvané Mapa republiky a zastavila se u boudy Děvín. V lokalitě Mapy republiky sníh každoročně vydrží nejdéle, nakonec tající sněhové pole získá podobu bývalého Československa. Když je zima bohatá na sníh, mocnost navátých sněhových vrstev tam dosahuje až 17 metrů.
 
Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) dnes oznámila, že zimní tyčová cesta vedoucí z Modrého dolu k Výrovce je kvůli pádu laviny uzavřená. "Žádáme návštěvníky hor, aby nechodili v těchto dnech ani k samotnému čelu laviny a nekomplikovali tak práci záchranářů z Horské služby Krkonoše a jejich kolegů z dalších složek Integrovaného záchranného systému, včetně strážců KRNAP," uvedla náměstek ředitele Správy KRNAP Jakub Kašpar.
 
Podle Klepše by nyní byla šance na záchranu případně zavalených lidí minimální. "Je to v jednotkách procent, to jsou zcela výjimečné případy. Největší šance na záchranu po zavalení lavinou je do 20 minut," řekl Klepš. V Modrém dole podle Klepše hrozí pád další laviny, záchranáři jsou připraveni. "Pokud se na laviništi pracuje, máme na místě pozorovatele, který dává informace o tom, zda nedochází k sesuvu další laviny. V případě pádu mají všichni připravené únikové cesty," řekl Klepš.
 
Záchranáři vyjížděli k pádu laviny v Malé Studniční jámě v Krkonoších již minulý týden, při neštěstí zemřel osmadvacetiletý lyžař. Další dva lyžaři ve věku kolem třiceti let pád laviny přežili, jeden z nich skončil se zraněním v péči lékařů.
 
V Krkonoších platí třetí stupeň lavinového nebezpečí z pětibodové škály, na hřebenech leží 80 až 120 centimetrů sněhu. Dnes ráno bylo na hřebenech Krkonoš jasno, teplota se pohybovala tři stupně Celsia pod bodem mrazu.
 
V Krkonoších každoročně spadne několik desítek lavin, za největší jsou označováné laviny, které 8. března 1956 zpustošily Obří a Labský důl. Podle údajů citovaných serverem laviny.info měla lavina v Obřím dole délku dráhy 1400 metrů a šířku 150 metrů. V Labském dole měla dráha laviny délku 1180 metrů a šířku 200 metrů. Zřejmě nejtragičtější následky měl pád dvou lavin 20. března 1968 v místě Bialy Jar na polské straně Krkonoš. Sníh tehdy zavalil skupinu turistů stoupajících na Sněžku, přičemž 19 lidí zahynulo.
 
zdroj: ČTK