Knihovny v českých domácnostech se zmenšují
Jak vypadá český čtenář? Buduje si vlastní knihovnu, nejčastěji sáhne po beletrii, přečte 2-3 tituly měsíčně, vždy se knihy snaží dočíst a nové si kupuje online. Takové závěry vyplývají z průzkumu knižního secondhandu Knihobot, kterého se účastnilo přes 1800 respondentů napříč Českem.
„Zájem o četbu u Čechů neklesá. Mladí sice v četbě oproti seniorům trochu zaostávají, na rozdíl od starší generace ale častěji nakupují knihy z druhé ruky a přemýšlí nad tím, co mají ve své knihovně – knihy méně hromadí,“ přibližuje další zajímavé výsledky Tereza Kohutová, marketingová ředitelka Knihobotu.
KNIHOVNY ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ SE TENČÍ
Většina čtenářů si buduje knihovny sama (58 %) a pečlivě si vybírá, které knihy do ní zařadí (30 %). Knihovny, které obsahují větší část poděděných knih, tvoří zhruba 10 %. Oproti loňsku se tedy data nijak výrazně nezměnila. Tehdy poděděné knihovny tvořily taktéž 10 %, knihovny, vybudované samostatně, tvořily 54 % a zbylých 36 % patřilo knihovnám, které měly fond z menší části poděděný a z větší vybudovaný současným majitelem.
A jak jsou na tom Češi s pořádkem v knihovně? Polovina řadí knihy podle tematických celků, 18 % podle autorů, méně časté jsou pak řazení podle edic, abecedy nebo barev. Žádný systém pak nemá 23 % čtenářů.
Právě i díky pořádku mají tři čtvrtiny čtenářů o tom, co ve své knihovně mají, dobrý přehled. A dokonce se v něm zlepšují. Ještě minulý rok si vedlo evidenci 12 % dotázaných, nyní se k ní přiznalo 16 %.
Čím jsme starší, tím více hromadíme – mezi lidmi nad 60 let má více než tisícisvazkovou knihovnu necelá čtvrtina (24 %). Mezi dospělými (36-60 let) je to 14 % a u mladých dospělých (18-35) jsou to naopak pouhá 3 procenta, nejsilněji (34 %) je u nich naopak zastoupena menší knihovna v rozsahu 50-150 knih. Ta u dospělých tvoří 15 % a seniorů pouhých 5 %.
Oproti loňskému roku jsme ale knihovny umenšili. Především klesla kategorie knihoven nad 1000 svazků, které jsou dominantou především starších ročníků. Minulý rok knihovnu s více než 1000 svazky mělo 16 % dotázaných, letos už je to pouze 10 %. Mezi dospělými pak pokles tvořil téměř 10 %, o 5 % se ale u nich zvedl počet knihoven s 300–700 svazky.
„Zmenšení knihoven nás samozřejmě těší. Naším dlouhodobým cílem je naučit čtenáře posílat knihy dál a zbytečně je nehromadit, a to se očividně daří,“ chválí výsledky Dominik Gazdoš, zakladatel Knihobotu. „Chceme, aby si lidé uvědomili, že nejenže není nutné mít každou knihu v knihovně, ale když si nějakou knihu pořídím, měl bych jí zaručit kvalitní místo, kde se na ni nebude prášit. To, že má někdo plný byt knih, z něj většího čtenáře nedělá,“ dodává Gazdoš.
